Home
Archive for
června 2011
Inkognito
Dneškem mi v podstatě začaly prázdniny. Tento týden je už takovým rozjezdem, takže si asi všichni dokážete představit náplň mého dne. Vstávat v osm - naprostá lahůdka. Pak si zajít na dvě hodinky do školy, podívat se v rámci "Projektového dne" na Útěk ze Sibiře, který jsem sice viděla víckrát než dost, ale tento film se prostě a jednodušše neomrzí. Snad jen.. už jsem na konci nebrečela jak poprvé. Pak se nechat odvézt domů, sníst oběd a pak už jenom pobíhat po domě, dělat "bordel" a fotit, fotit, fotit. Zítra se ani vyjít ze svého pokoje nechystám, snad jen, kdybych konečně upekla ten dort, na který bych musela koupit ingredience. To jediné by mě dostalo ven z domu. Ve středu pak už jenom akademie na dvě hodinky, kde poprvé po čtyřech letech NEbudeme účinkovat. Díky Bohu.. nebo spíš, že jsem si mohla zvolit výtvarku a ne hudebku. A čtvrtek? Pěkně do gala a šupky dupky pro vysvědčení. Snad se z tama vymotám dřív, aby mi neujel autobus jak minulý rok :/
Ale mám pro vás několik fotek, tak snad se vám budou líbit. Na mě už čeká nový díl True Blood a poslední dva díly první série Game of Thrones (díky Zlato). Dočtu Komenského a fjuuu do nového školního roku. Kolik ještě? No hodně..
Na začátek trocha melancholie..
Dneska jedině inkognito..
Tak tady bydlím já...
A tady provádí naše rodina každý den od půl paté svůj kávový rituál.
Pouto.
Milujeme své ponožky s mašličkou ♥
Prej, že odraz nebe v bazéně.
Začali jsme melancholicky, stejně tak i skončíme..
Keep calm and carry on
Návrat ze školního výletu byl více než náročný. Po 3 dnech na Pálavě a okolí jsem spala více než 14 hodin, společně s úpalem a bolestmi v krku jsem to však přežila ve zdraví :D I tak to byl fajn výlet, i když se ještě teď cítím vyuzeněji než ty špekáčky, které jsme oba večery opékali :)
Dneškem oficiálně skončil den, kdy se učíme. Bližší 2 měsíce nehodlám otevřít jedinou knihu, která není beletrie nebo poezie.
Konečně jsem se podívala na doporučení "Ramona and Beezus" a musím říct, že je to tak strašně krásný film, že u něj nemůžete kolikrát zadržet slzy. Taky se nemůžu dočkat, až se zase s někým domluvím na focení. Mám nějakou kreativní náladu.
I just wanna dance
Posledních pár dnů školy, pak už jen výlet se svojí třídou a fjuuu. Prázdniny. Žádná škola. Jenom knihy. Hudba. Fotky. A práce, práce práce → money money money. Nejlepší prázdniny ever :)
V sobotu se u nás v Hodoníně (ano, opravdu u nás) konal velký taneční festival, který byl sice od začátku poměrně zabitý, ale i tak se tam spousta lidí bavilo. A hlavně bylo fajn mít na sobě oranžový pásek ("Pořadatel") a moct to celé fotit :) Taky jsem byla vzata na oběd do pizzerky mým Drahým, který mě měl na krku ještě dalších X hodin, a musel se účastnit i dlouhé cesty od festivalu na výstavu a zase zpátky. Pěšky. A pít hroznou neznačkovou pseudopomerančovou "limču".
Mimo jiné byla výstava M. Wágnera úžasná. Jak se říká, má-li člověk dobrý objekt, trochu talentu, citu a moře trpělivosti, výsledek strhne i ty největší kritiky.
Jediná fotka, kde jsem já. I s Drahým. |
Nejvíc se mi líbí :) |
A pár random fotek :) Zkusila jsem si poprvé koupit BIO chléb z DM. Zvládla jsem sníst jeden plátek a víc už nikdy. "Voní" to jako krmivo pro křečky a stejně tak to i chutná. Ani tlustá vrstva zelího s máslem a okurkama tu chuť nepřerazila. Asi budu věrná Ratíškovské pekárně a tmavému chlebu od nich.Taky jsem si cestou ze školy KONEČNĚ koupila vytoužený hrášek. A celý jsem ho snědla. Sama.
Když je člověk tak unavený, až mu musí i přítel loupat hrášek :D |
Zatímco jeho přítelkyně leží v posteli a fotí výhled z okna. |
A na závěr trocha té sentimentality ♥
Origami love
Pátek 10.6 → ten nejdesivější zážitek ever, myslím, že si mě na hematologii budou ještě dlouho pamatovat. Pochybuju, že takového strašpytla tam někdo někdy viděl. Tlak dosahoval hranice infarktu a sotva jsem se držela při vědomí. Ale jinak.. :D zvládla jsem to!
Plány na sobotu? Taneční festival, výstava a ještě se jedem podívat s rodičema na výstavu tanků a ukázek z druhé světové. Trocha historie nikdy nikoho nezabila a myslím, že to bude i docela zajímavé.
A Canonek se aspoň zase trochu procvičí :)
Taky tak šíleně obdivujete umění origami? Co všechno lidé nevymyslí.. A dokonce s něčím tak základním, jako je papír. Kolikrát z toho jde až hlava kolem, když člověk vidí, jak dlouho trvá, než se složí třeba žába :)
Odleťme pryč.. za sny nesplněných přání |
:) |
Origami love |
I like this one the most! |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)