Home
Archive for
srpna 2012
Jsem malá mořská víla, s duší ztracenou..
Všechno se mění. Lidé se mění. Jeden den máte všechno a druhý den se probouzíte s pocitem, že jste ztratili všechno, na čem vám záleželo. V hloubi duše si nechcete přiznat, že je to i vaše vina a jediné, nad čím přemýšlíte, je "co by, kdyby..".
Život je zvláštní. Po celou dobu se ubíráme za něčím, hledáme smysl našeho bytí. Břetislav Kafka tvrdí, že ten, kdo nalézá rozum v chaosu, ztrácí život.
V tom případě, jsem asi ztracená.
Rozpouštím se zas.. jsem dotyk mořských řas
Když pak zjistíte, že váš životní příběh se už nemůže ubírat směrem, kterým byste chtěli, nezbývá vám nic jiného, než si napsat příběh nový. Jedině když budeme čelit strachu z neznáma se posuneme v našem rozvoji. A možná.. taky najdeme sami sebe.
A taky dokonce zjistíte, že ztratit něco není tak hrozné, jako fakt, že už to nikdy nezískáte zpátky.
A když už nic, tak aspoň zvládám dělat výborné cookies.
Co je ale na životě krásné, že vám klade do cesty překážky a různé zkoušky a i když v nich neuspějete a sáhnete si na dno svých fyzických sil, časem vyjde zase slunce, mraky odplují a do cesty se vám postaví něco, co vám dá pocit, jako by bylo všechno zase v těch správných kolejích.
Jako by vám znovu žílami proudil život.. a čas se zastaví.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)